Bezděčí-náměstí






Unerázka


Dříve samostatná obec ležící 9,5 km jihovýchodně od Moravské Třebové na pravém břehu řeky Jevíčky, nyní část obce Bezděčí u Trnávky. Nejbližší železniční zastávka Mezihoří. Nadmořská výška 310 m. Pošta Moravská Třebová, zdravotní a matriční obvod, základní škola, farní úřad Městečko Trnávka. Velmi malá česká obec. V roce 1900 měla 84 obyvatel. Katastr obce měl roku 1950 výměru 217 ha. Tato část obce Bezděčí má v současnosti 17 domů a 57 obyvatel.

- název obce:

Název místa je odvozen od osobního jména Uněhrad. Názvy v pramenech: 1258 Vneracz, Niederunracz, 1408 Vnyerazy, 1437 Vnyerazky, 1446 Unierazi, 1547 Omirazka, 1585 ve vsi Womirazce, 1600 Omieraska, 1751 Unrutz, 1846 Unrutz, Umirazka, Omirazka, kdysi Unraz a Unerazy, 1872 Unrutz, Umírazka, 1881 Unerázka, 1893 Unrutz, Umírazka, Unirázka, 1924 Unerázka.

- pečeť:

V kulaté pečeti o průměru 28 mm z roku 1819 je radlice hrotem nahoru a ostřím vlevo, pod ní letopočet 1819, opis kapitálou x INSIGEL x DORF x UNRUTZ.

- historický vývoj:

Ves se připomíná v roce 1258 mezi vesnicemi, nad kterými získalo jurisdikci město Jevíčko. V listině se uvádějí dvě vsi tohoto jména, Oměrázka (Unracz) a Dolní Oměrázka (Niederunracz). V roce 1365 se ves Unerázka mezi cimburským zbožím, které jeho majitel Jindřich z Lipé prodal v roce 1365 markraběti Janu Jindřichovi. Ke zboží tehdy náležely hrad Cimburk s městečkem (Trnávkou), Staré Město, Pacov, Lažany, Mezihoří, Petrůvka, Unerázka, Rozstání, Malíkov, Radkov, Gruna, Žipotín, Větší a Menší Bohdalov, Chornice a město Jevíčko. V roce 1408 zapsal markrabě Jošt Bezděčí a Unerázku Janu Vojnovi z Křetína. V roce 1416 se psal Michal z Unerázky. Roku 1446 zapsala Anna z Bezděčí Unerázku Mikuláši z Krakovce. V roce 1547 majitel trnáveckého panství Kryštof z Boskovic zapsal zámek Cimburk, jinak Trnávku, staré město Trnávku, městečko Trnávku a vsi Rozstání, Novou Ves, Arnoštov, Arnoltov, Vražnou, Bezděčí, Oměrázku, Mezihoří a Petrůvku Šimonu Ederovi ze Šťavnice, jehož syn Vavřinec Eder prodal před rokem 1565 panství Erazimu Weyzingarovi z Weyzingu. V letech 1568 až 1579 byl držitelem panství Prokop Podstatský z Prusinovic. Podle trnáveckého urbáře z roku 1572 náležely k panství Městečko Trnávka a vsi Staré Město, dř. Stará Trnávka (Staré Město při městečku Trnávce), Lázy, dř. Nová Ves, Rozstání, Mezihoří, Petrůvka, Pěčíkov, Unerázka, Bezděčí u Trnávky, Borové, Přední Arnoštov, Zadní Arnoštov a Vrážné. V urbáři z roku 1658 se mezi zbožím panství uvádí Městečko Trnávka, Borová, Stará Trnávka, též Staré Město, Lázy, dř. Nová Ves, Vrážné, Bezděčí u Trnávky, Unerázka (Omiraska), Pěčíkov, Plechtinec, Petrůvka, Mezihoří, Rozstání, Přední Arnoštov a Zadní Arnoštov. Součástí panství ves zůstala do roku 1849.

- stav obce v 17. a 18. století:

Zdejší svobodný dvůr se 111 měř. Drželi v 17. stol. Drahanovští z Pěnčína. V roce 1585 vlastnila zdejší svobodný dvůr manželka Vratislava Lhotského z Ptení, r. 1625 vlastnil statek Kašpar Brunetti. Později odstoupila dvůr Barbora, rozená Kaltenhofová z Malejova svému manželovi Jiřímu Protivcovi Drahanovskému z Pěnčína, který zde seděl ještě v r. 1654. V roce 1731 zde umřel František Zikmund Drahanovský, když se dvora ujal od r. 1729 jeho syn Josef Bedřich Drahanovský. V r. 1752 zakoupil dvůr v Unerázce Josef Václav Lichtenštejn a připojil jej trnáveckému panství. Podle Tereziánského katastru moravského bylo ve vsi 207,4 měř. orné půdy, 7,4 měř. zahrad, 3,1 měř. pustin a 12,5 měř. lada, z luk bylo 7,5 fůry sena ročně. Robotovalo zde 7 sedláků se 2 koňmi 3 dny v týdnu, 2 malí sedláci s 1 koněm 3 dny v týdnu, 2 zahradníci s 1 pěším 2 dny v týdnu a 4 chalupníci s 1 pěším 1 den v týdnu.

- stav obce před rokem 1850:

Podle Wolného zde byly ve třicátých letech 19. stol. hospoda a vrchnostenský dvůr, původně svobodný dvůr, připomínaný v r. 1365, který Lichtenštejnové koupili v r. 1752 za 5000 zl. Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v Unerázce 66 obyvatel, z toho 33 mužů a 33 žen v 15 domech s 19 domácnostmi. Z domácností se 8 živilo zemědělstvím, 1 řemesly, u 10 není tento údaj uveden. V obci byl 1 dominikální dvůr se 106 jitry půdy, 1 dědičná rychta se 65 jitry, 2 celoláníci s výměrou 44 až 64 jiter, 1 čtvrtláník s 35 jitry, 3 domkáři s 1 a půl až 3 a půl jitra, 6 domkářů se zahradou i bez ní. V obci byla 1 obytná pazderna. V největších selských usedlostech byli obvykle hospodáři ku pomoci 1 pacholek, 2 děvečky a 1 pasáček. Podle údajů z r. 1841 bylo v obci 16 koní, 48 krav, 16 kusů mladého dobytka a 12 vepřů. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 3 až 4 koně, 4 krávy, 2 kusy mladého dobytka.